Nejnovější
Finanční krize v Evropě
Poslední měsíce zuří ve Spojených státech finanční krize, kde postihla desítky peněžních ústavů. Je tedy jasné, že se pomalu přesouvá i k nám do Evropy, neboť finanční trhy jsou v dnešní době globálně propojené.
Podívejme se jaké konkrétní dopady má bankovní krize v Evropě a u nás. Minulý týden země Beneluxu zachraňovaly banku Fortis, do banky bylo přesunuto 11,2 miliardy eur a každá země získala 49 procent akcií v národní divizi Fortisu. Podle mého názoru si státy mohly počínat razantněji, umím si představit, že by nad bankou získaly kontrolu v podobě nadpoloviční většiny akcií, tedy 51 procent akcií minimálně. Dále souhlasím, že obměnily vedení banky v každém státě Beneluxu, ale šel bych i dál. Mám na mysli navracení odměn a nadstandardních platů top manažery, kteří banku dovedli ke krachu. Nelze přece takto nezodpovědně zacházet s penězi vkladatelů a následně se nechat zachraňovat státem. Aby toho nebylo málo, musely vlády zemí Beneluxu nalít dalších 6,4 miliardy eur na záchranu banky Dexia. Ve Velké Británii dokonce uvažují o znárodnění problémového finančního ústavu Bradford & Bingley. Byla by to tedy už druhá banka, která by přešla pod kontrolu státu, jako první vláda převzala banku Northern Rock
A jak jsou na tom naše banky? Souhlasím s názorem guvernéra ČNB pana Tůmy, že české banky jsou zdravé a krachy jim tedy s největší pravděpodobností nehrozí. Český bankovní systém je totiž poměrně izolován od nynějšího dění v Evropě i USA, problémy se totiž týkají vybraných bank a ne českých finančních institucí. Dále české banky investují hlavně u nás, nikoli do rizikových akcií v zahraničí. To vidím v této chvíli jako jednu z hlavních výhod. Další je, že zadluženost našich bank není nijak vysoká, podíl nesplacených úvěrů se u nás pohybuje něco kolem 2,6 procent. Ale své dopady u nás krize mít bude, hlavně v oblasti investic českých firem. Ty můžeme čekat znatelně nižší než v minulých letech. Počítat s tím musí hlavně v oblasti automobilového průmyslu, v dopravě nebo ve stavebnictví. Řada z nich bude mít problém získat od bank peníze, zvláště po zpřísnění podmínek pro udělování úvěrů. Dá se očekávat, že ti neslabší zkrachují. Myslím si, že ale půjde spíše o „ozdravný“ proces, pokles investic zase nebude tak dramatický. Situace by mohla mít dopad i na méně kvalifikovanou pracovní sílu, kterou u nás zastávají většinou cizinci. Ti budou mít s hledáním nového místa potíže. V souvislosti s krizí analytici předpokládají nárůst nezaměstnanosti o půl procenta na příští rok. Podle mého názoru to není žádná tragédie, vždyť na konci srpna měla česká ekonomika 150 tisíc volných míst a to je třikrát více než před pěti lety.
Na závěr ještě dodám, že americký kongres schválil plán na pomoc finančnímu sektoru. To je pozitivní zpráva a doufejme, že postupně dojde k celkovému zlepšení a uklidnění situace nejen v USA, ale i v Evropě.
Hodnocení: 358 Počet zobrazení: 813